5140105536026345

Slepice v metropoli

Tato lehká četba sice čerpá z autentických zážitků, není však nutně životopisná. Reflektuje pokusy nezkušených intelektuálů proniknout zpět k vlastním přírodním kořenům a najít vlastní cestu mezi stresujícím, avšak pohodlným městským životem a vidinou venkovské idylky  řízené rytmickým koloběhem přírodních cyklů.
 

Přišly další zkoušky. Před zimou se dvě slepice začaly přepeřovat. Stačilo, aby si protáhly křídla, otřepaly se a už z nich létalo peří - to drobné z krku i to dlouhé z křídel. Černých a rezavých pírek byl plný kurník. Asi dva týdny vypadaly jak nebožačky s holým hrdlem a vypelichanou zadnicí. Styděly se tak, že se schovávaly v křoví...

Pokud to jen bylo možné, Henne si udržovala odstup od odborně-amatérských skupin na sociálních sítích, které se týkaly chovu domácí drůbeže. Ne, že by nestála o dobré rady, ale v každé takové skupině se čas od času objevují přispěvatelé, kteří jsou si natolik jisti svou pravdou, že svým všeználkovským, pedantským a často až militantním stylem...

Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři. Prostým nahlédnutím do kalendáře lze snadno zjistit, že se jedná o 24. duben, čas, kdy jaro obvykle nabírá grády a teplo definitivně prostupuje prochladlými vrstvičkami zemského povrchu. Rozmrzlý je i kompost, v záhonech je zaseto, vysázeno a zahrádkáři prožívají své radostně hektické týdny.

Následující den se z té velké změny vzpamatovávali všichni. Ráno spěchala Henne do nového výběhu s kajícným výrazem a plnou náručí krmiva. Slepice sice stále vypadaly zmateně, ale už začínaly hrabat a mapovat své nové území. Pomalu se všichni uklidňovali, i když ještě pár dnů po té epizodě snášely holky méně vajec a ještě k tomu křivých. Velký...

Vánoce toho roku provázela vánočka i cukroví z domácích vajíček. Henne se snažila, aby při rodinném setkání na Boží hod mohla prezentovat úspěchy svého městského farmaření příbuzným a připravila pro ně krabičky, jejichž obsah považovala za pravý zázrak. Tchýně i švagrová měly radost, ale takovou tu obyčejnou, jako když jste už seděli před odjezdem...

Netrvalo ani dva týdny a k Jenůfě se přidaly další. Vajíček přibývalo a zanedlouho přišel den, kdy poprvé oslavili "plnou palbu", jak pojmenovali stav, kdy za den z hnízda vyberou čtyři kousky. Pipa s Pipou zajímalo především, zda bude dost surovin na hemenex nebo piškotovou roládu. Oproti nim se Čiko a Henne spíše systematicky věnovali evidenci...

Babí léto pomalu přešlo v barevný říjen a slepičky každý den dostávaly příležitost trochu se proběhnout venku. Uklízely přitom, co zbylo na záhonech, plely a hrabaly a Henne se k nim často přidávala s rýčem a motykou. Když při podzimním přerývání objevila žížalu, považovala za nejlepší jim ji nabídnout. Ze všech čtyř se ale o žížaly zajímala jen...

Ráno však bylo stejné jako večer, alespoň co se týká slepičí aktivity. Henne otevřela kurník, nastražila čerstvé lístky salátu, přidala kukuřičný šrot a těšila se, až slepičky osvěžené spánkem a již uklidněné po přestálém napětí vyběhnou ven a dají se do zobání. To se nestalo. Opatrně zvedla stříšku nad hnízdem, kde byly natěsnané všechny čtyři a...

Nejprve se Pip postaral o kurník a voliéru. Když s rozzářenou tváří oznámil, že je objednáno, nastala takřka vánoční atmosféra. Začali se těšit všichni, každý po svém. Očekávání netrvalo ani týden, když přepravní služba dovezla dvě rozměrné bedny. Jelikož doma byla jen Henne, vrhla se na ně nedočkavě s nožem v jedné a šroubovákem ve druhé ruce....

Život si běžel dál svou cestou. Každý, kdo měl chodit do školy nebo do práce, tam chodil, o víkendech se snažili odpočívat. Sportem, kulturou, prací na zahrádce, rodinnými návštěvami či mejdany s přáteli. Po volebním podzimu přišly Vánoce, po nich Silvestr a Nový rok, dny ročního bilancování. V těchto dnech sundávali ze stěny obýváku jedinečný...